~Advertisement ~

दैवासुरसम्पद्विभागयोग

Yoga through Discerning the Divine and Demoniac Natures

The sixteenth chapter of the Bhagavad Gita is “Daivasura Sampad Vibhaga Yoga”. In this chapter, Krishna describes explicitly the two kinds of natures among human beings – divine and demoniac. Those who possess demoniac qualities associate themselves with the modes of passion and ignorance do not follow the regulations of the scriptures and embrace materialistic views. These people attain lower births and further material bondage. But people who possess divine qualities, follow the instructions of the scriptures, associate themselves with the mode of goodness and purify the mind through spiritual practices. This leads to the enhancement of divine qualities and they eventually attain spiritual realization.

दिव्य और राक्षसी प्रकृति को समझने के माध्यम से योग

भगवद गीता का सोलहवा अध्याय दैवासुरसम्पद्विभागयोग है। इस अध्याय में, कृष्ण स्पष्ट रूप से मानवों की दो प्रकार की प्रकृतियों का वर्णन करते हैं- दैवीय और दानवीय। दानवीय स्वभाव वाले लोग स्वयं को लालसा और अज्ञान के तरीकों से जोड़ते हैं, शास्त्रों के नियमों का पालन नहीं करते हैं और भौतिक विचारों को ग्रहण करते हैं। ये लोग निचली जातियों में जन्म लेते हैं और भौतिक बंधनों में और भी बंध जाते हैं। परन्तु जो लोग दैवीय स्वभाव वाले होते हैं, वे शास्त्रों के निर्देशों का पालन करते हैं, अच्छे काम करते हैं और आध्यात्मिक प्रथाओं के माध्यम से मन को शुद्ध करते हैं। इससे दैवीय गुणों में वृद्धि होती है और वे अंततः आध्यात्मिक प्राप्ति प्राप्त करते हैं।

Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 14

श्लोक 14 - Verse 14असौ मया हतः शत्रुर्हनिष्ये चापरानपि।ईश्वरोऽहमहं भोगी सिद्धोऽहं बलवान्सुखी।।16.14।।asau mayā hataḥ śhatrur haniṣhye chāparān api īśhvaro ’ham ahaṁ bhogī siddho ’haṁ balavān...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 16

श्लोक 16 - Verse 16अनेकचित्तविभ्रान्ता मोहजालसमावृताः।प्रसक्ताः कामभोगेषु पतन्ति नरकेऽशुचौ।।16.16।।aneka-citta-vibhrāntā moha-jāla-samāvṛtāḥ prasaktāḥ kāma-bhogeṣu patanti narake 'śucauशब्दों...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 6

श्लोक 6 - Verse 6द्वौ भूतसर्गौ लोकेऽस्मिन् दैव आसुर एव च।दैवो विस्तरशः प्रोक्त आसुरं पार्थ मे श्रृणु।।16.6।।dvau bhūta-sargau loke ’smin daiva āsura eva cha daivo...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 12

श्लोक 12 - Verse 12आशापाशशतैर्बद्धाः कामक्रोधपरायणाः।ईहन्ते कामभोगार्थमन्यायेनार्थसञ्चयान्।।16.12।।āśhā-pāśha-śhatair baddhāḥ kāma-krodha-parāyaṇāḥ īhante kāma-bhogārtham anyāyenārtha-sañchayānशब्दों का अर्थāśhā-pāśha—bondage of desires; śhataiḥ—by hundreds; baddhāḥ—bound; kāma—lust; krodha—anger; parāyaṇāḥ—dedicated to; īhante—strive; kāma—lust;...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 13

श्लोक 13 - Verse 13इदमद्य मया लब्धमिमं प्राप्स्ये मनोरथम्।इदमस्तीदमपि मे भविष्यति पुनर्धनम्।।16.13।।idam adya mayā labdham imaṁ prāpsye manoratham idam astīdam api me bhaviṣhyati punar dhanamशब्दों...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 7

श्लोक 7 - Verse 7प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः।न शौचं नापि चाचारो न सत्यं तेषु विद्यते।।16.7।।pravṛittiṁ cha nivṛittiṁ cha janā na vidur...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 18

श्लोक 18 - Verse 18अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं च संश्रिताः।मामात्मपरदेहेषु प्रद्विषन्तोऽभ्यसूयकाः।।16.18।।ahankāraṁ balaṁ darpaṁ kāmaṁ krodhaṁ cha sanśhritāḥ mām ātma-para-deheṣhu pradviṣhanto ’bhyasūyakāḥशब्दों का अर्थahankāram—egotism; balam—strength;...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 8

श्लोक 8 - Verse 8असत्यमप्रतिष्ठं ते जगदाहुरनीश्वरम्।अपरस्परसम्भूतं किमन्यत्कामहैतुकम्।।16.8।।asatyam apratiṣhṭhaṁ te jagad āhur anīśhvaram aparaspara-sambhūtaṁ kim anyat kāma-haitukamशब्दों का अर्थasatyam—without absolute truth; apratiṣhṭham—without any basis; te—they;...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 10

श्लोक 10 - Verse 10काममाश्रित्य दुष्पूरं दम्भमानमदान्विताः।मोहाद्गृहीत्वासद्ग्राहान्प्रवर्तन्तेऽशुचिव्रताः।।16.10।।kāmam āśhritya duṣhpūraṁ dambha-māna-madānvitāḥ mohād gṛihītvāsad-grāhān pravartante ’śhuchi-vratāḥशब्दों का अर्थkāmam—lust; āśhritya—harboring; duṣhpūram—insatiable; dambha—hypocrisy; māna—arrogance; mada-anvitāḥ—clinging to false tenets; mohāt—the...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 21

श्लोक 21 - Verse 21त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः।कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत्।।16.21।।tri-vidhaṁ narakasyedaṁ dvāraṁ nāśhanam ātmanaḥ kāmaḥ krodhas tathā lobhas tasmād etat trayaṁ tyajetशब्दों का अर्थtri-vidham—three...