~Advertisement ~

दैवासुरसम्पद्विभागयोग

Yoga through Discerning the Divine and Demoniac Natures

The sixteenth chapter of the Bhagavad Gita is “Daivasura Sampad Vibhaga Yoga”. In this chapter, Krishna describes explicitly the two kinds of natures among human beings – divine and demoniac. Those who possess demoniac qualities associate themselves with the modes of passion and ignorance do not follow the regulations of the scriptures and embrace materialistic views. These people attain lower births and further material bondage. But people who possess divine qualities, follow the instructions of the scriptures, associate themselves with the mode of goodness and purify the mind through spiritual practices. This leads to the enhancement of divine qualities and they eventually attain spiritual realization.

दिव्य और राक्षसी प्रकृति को समझने के माध्यम से योग

भगवद गीता का सोलहवा अध्याय दैवासुरसम्पद्विभागयोग है। इस अध्याय में, कृष्ण स्पष्ट रूप से मानवों की दो प्रकार की प्रकृतियों का वर्णन करते हैं- दैवीय और दानवीय। दानवीय स्वभाव वाले लोग स्वयं को लालसा और अज्ञान के तरीकों से जोड़ते हैं, शास्त्रों के नियमों का पालन नहीं करते हैं और भौतिक विचारों को ग्रहण करते हैं। ये लोग निचली जातियों में जन्म लेते हैं और भौतिक बंधनों में और भी बंध जाते हैं। परन्तु जो लोग दैवीय स्वभाव वाले होते हैं, वे शास्त्रों के निर्देशों का पालन करते हैं, अच्छे काम करते हैं और आध्यात्मिक प्रथाओं के माध्यम से मन को शुद्ध करते हैं। इससे दैवीय गुणों में वृद्धि होती है और वे अंततः आध्यात्मिक प्राप्ति प्राप्त करते हैं।

Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 23

श्लोक 23 - Verse 23यः शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारतः।न स सिद्धिमवाप्नोति न सुखं न परां गतिम्।।16.23।।yaḥ śhāstra-vidhim utsṛijya vartate kāma-kārataḥ na sa siddhim avāpnoti na sukhaṁ...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 9

श्लोक 9 - Verse 9एतां दृष्टिमवष्टभ्य नष्टात्मानोऽल्पबुद्धयः।प्रभवन्त्युग्रकर्माणः क्षयाय जगतोऽहिताः।।16.9।।etāṁ dṛiṣhṭim avaṣhṭabhya naṣhṭātmāno ’lpa-buddhayaḥ prabhavanty ugra-karmāṇaḥ kṣhayāya jagato ’hitāḥशब्दों का अर्थetām—such; dṛiṣhṭim—views; avaṣhṭabhya—holding; naṣhṭa—misdirected; ātmānaḥ—souls; alpa-buddhayaḥ—of...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 6

श्लोक 6 - Verse 6द्वौ भूतसर्गौ लोकेऽस्मिन् दैव आसुर एव च।दैवो विस्तरशः प्रोक्त आसुरं पार्थ मे श्रृणु।।16.6।।dvau bhūta-sargau loke ’smin daiva āsura eva cha daivo...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 24

श्लोक 24 - Verse 24तस्माच्छास्त्रं प्रमाणं ते कार्याकार्यव्यवस्थितौ।ज्ञात्वा शास्त्रविधानोक्तं कर्म कर्तुमिहार्हसि।।16.24।।tasmāch chhāstraṁ pramāṇaṁ te kāryākārya-vyavasthitau jñātvā śhāstra-vidhānoktaṁ karma kartum ihārhasiशब्दों का अर्थtasmāt—therefore; śhāstram—scriptures; pramāṇam—authority; te—your;...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 19

श्लोक 19 - Verse 19तानहं द्विषतः क्रूरान्संसारेषु नराधमान्।क्षिपाम्यजस्रमशुभानासुरीष्वेव योनिषु।।16.19।।tān ahaṁ dviṣhataḥ krūrān sansāreṣhu narādhamān kṣhipāmy ajasram aśhubhān āsurīṣhv eva yoniṣhuशब्दों का अर्थtān—these; aham—I; dviṣhataḥ—hateful; krūrān—cruel;...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 18

श्लोक 18 - Verse 18अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं च संश्रिताः।मामात्मपरदेहेषु प्रद्विषन्तोऽभ्यसूयकाः।।16.18।।ahankāraṁ balaṁ darpaṁ kāmaṁ krodhaṁ cha sanśhritāḥ mām ātma-para-deheṣhu pradviṣhanto ’bhyasūyakāḥशब्दों का अर्थahankāram—egotism; balam—strength;...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 12

श्लोक 12 - Verse 12आशापाशशतैर्बद्धाः कामक्रोधपरायणाः।ईहन्ते कामभोगार्थमन्यायेनार्थसञ्चयान्।।16.12।।āśhā-pāśha-śhatair baddhāḥ kāma-krodha-parāyaṇāḥ īhante kāma-bhogārtham anyāyenārtha-sañchayānशब्दों का अर्थāśhā-pāśha—bondage of desires; śhataiḥ—by hundreds; baddhāḥ—bound; kāma—lust; krodha—anger; parāyaṇāḥ—dedicated to; īhante—strive; kāma—lust;...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 7

श्लोक 7 - Verse 7प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः।न शौचं नापि चाचारो न सत्यं तेषु विद्यते।।16.7।।pravṛittiṁ cha nivṛittiṁ cha janā na vidur...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 8

श्लोक 8 - Verse 8असत्यमप्रतिष्ठं ते जगदाहुरनीश्वरम्।अपरस्परसम्भूतं किमन्यत्कामहैतुकम्।।16.8।।asatyam apratiṣhṭhaṁ te jagad āhur anīśhvaram aparaspara-sambhūtaṁ kim anyat kāma-haitukamशब्दों का अर्थasatyam—without absolute truth; apratiṣhṭham—without any basis; te—they;...
Bhagavad Gita

अध्याय 16 – श्लोक 5

श्लोक 5 - Verse 5दैवी सम्पद्विमोक्षाय निबन्धायासुरी मता।मा शुचः सम्पदं दैवीमभिजातोऽसि पाण्डव।।16.5।।daivī sampad vimokṣhāya nibandhāyāsurī matā mā śhuchaḥ sampadaṁ daivīm abhijāto ’si pāṇḍavaशब्दों का अर्थdaivī—divine;...