~Advertisement ~

कर्मयोग

Path of Selfless Service

The third chapter of the Bhagavad Gita is “Karma Yoga” or the “Path of Selfless Service”. Here Lord Krishna emphasizes the importance of karma in life. He reveals that it is important for every human being to engage in some sort of activity in this material world. Further, he describes the kinds of actions that lead to bondage and the kinds that lead to liberation. Those persons who continue to perform their respective duties externally for the pleasure of the Supreme, without attachment to its rewards get liberation at the end.

 

निःस्वार्थ सेवा का मार्ग

भगवद गीता का तीसरा अध्याय कर्मयोग या निःस्वार्थ सेवा का मार्ग है। इस अध्याय में भगवान श्रीकृष्ण जीवन में कर्म के महत्व पर जोर देते हैं। वे बताते हैं कि इस भौतिक संसार में हर मनुष्य का किसी न किसी प्रकार की क्रिया में सम्मिलित होना अनिवार्य है। इसके अलावा, वह उन कार्यों के बारे में बताते हैं जो मनुष्य को बांधते हैं अथवा वे जो मनुष्य को मुक्ति दिलाते हैं। वे मनुष्य जो अपने कर्तव्यों को भगवन की ख़ुशी के लिए एवं बिना फल की अपेक्षा किये हुए निरंतर करते रहते हैं, वे अंत में मुक्ति प्राप्त करते हैं।

Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 18

श्लोक 18 - Verse 18नैव तस्य कृतेनार्थो नाकृतेनेह कश्चन। न चास्य सर्वभूतेषु कश्िचदर्थव्यपाश्रयः।।3.18।।naiva tasya kṛitenārtho nākṛiteneha kaśhchana na chāsya sarva-bhūteṣhu kaśhchid artha-vyapāśhrayaḥशब्दों का अर्थna—not; eva—indeed;...
Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 10

श्लोक 10 - Verse 10सहयज्ञाः प्रजाः सृष्ट्वा पुरोवाच प्रजापतिः। अनेन प्रसविष्यध्वमेष वोऽस्त्विष्टकामधुक्।।3.10।।saha-yajñāḥ prajāḥ sṛiṣhṭvā purovācha prajāpatiḥ anena prasaviṣhyadhvam eṣha vo ’stviṣhṭa-kāma-dhukशब्दों का अर्थsaha—along with; yajñāḥ—sacrifices;...
Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 14

श्लोक 14 - Verse 14अन्नाद्भवन्ति भूतानि पर्जन्यादन्नसम्भवः। यज्ञाद्भवति पर्जन्यो यज्ञः कर्मसमुद्भवः।।3.14।।annād bhavanti bhūtāni parjanyād anna-sambhavaḥ yajñād bhavati parjanyo yajñaḥ karma-samudbhavaḥशब्दों का अर्थannāt—from food; bhavanti—subsist; bhūtāni—living...
Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 35

श्लोक 35 - Verse 35श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात्। स्वधर्मे निधनं श्रेयः परधर्मो भयावहः।।3.35।।śhreyān swa-dharmo viguṇaḥ para-dharmāt sv-anuṣhṭhitāt swa-dharme nidhanaṁ śhreyaḥ para-dharmo bhayāvahaḥशब्दों का अर्थśhreyān—better; swa-dharmaḥ—personal duty;...
Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 27

श्लोक 27 - Verse 27प्रकृतेः क्रियमाणानि गुणैः कर्माणि सर्वशः। अहङ्कारविमूढात्मा कर्ताऽहमिति मन्यते।।3.27।।prakṛiteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśhaḥ ahankāra-vimūḍhātmā kartāham iti manyateशब्दों का अर्थprakṛiteḥ—of material nature; kriyamāṇāni—carried...
Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 40

श्लोक 40 - Verse 40इन्द्रियाणि मनो बुद्धिरस्याधिष्ठानमुच्यते। एतैर्विमोहयत्येष ज्ञानमावृत्य देहिनम्।।3.40।।indriyāṇi mano buddhir asyādhiṣhṭhānam uchyate etair vimohayatyeṣha jñānam āvṛitya dehinamशब्दों का अर्थindriyāṇi—the senses; manaḥ—the mind; buddhiḥ—the...
Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 39

श्लोक 39 - Verse 39आवृतं ज्ञानमेतेन ज्ञानिनो नित्यवैरिणा। कामरूपेण कौन्तेय दुष्पूरेणानलेन च।।3.39।।āvṛitaṁ jñānam etena jñānino nitya-vairiṇā kāma-rūpeṇa kaunteya duṣhpūreṇānalena chaशब्दों का अर्थāvṛitam—covered; jñānam—knowledge; etena—by this;...
Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 26

श्लोक 26 - Verse 26न बुद्धिभेदं जनयेदज्ञानां कर्मसङ्गिनाम्। जोषयेत्सर्वकर्माणि विद्वान् युक्तः समाचरन्।।3.26।।na buddhi-bhedaṁ janayed ajñānāṁ karma-saṅginām joṣhayet sarva-karmāṇi vidvān yuktaḥ samācharanशब्दों का अर्थna—not; buddhi-bhedam—discord in...
Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 28

श्लोक 28 - Verse 28तत्त्ववित्तु महाबाहो गुणकर्मविभागयोः। गुणा गुणेषु वर्तन्त इति मत्वा न सज्जते।।3.28।।tattva-vit tu mahā-bāho guṇa-karma-vibhāgayoḥ guṇā guṇeṣhu vartanta iti matvā na sajjateशब्दों का...
Bhagavad Gita

अध्याय 3 – श्लोक 15

श्लोक 15 - Verse 15कर्म ब्रह्मोद्भवं विद्धि ब्रह्माक्षरसमुद्भवम्। तस्मात्सर्वगतं ब्रह्म नित्यं यज्ञे प्रतिष्ठितम्।।3.15।।karma brahmodbhavaṁ viddhi brahmākṣhara-samudbhavam tasmāt sarva-gataṁ brahma nityaṁ yajñe pratiṣhṭhitamशब्दों का अर्थkarma—duties; brahma—in...