Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 18

श्लोक 18 - Verse 18यदा विनियतं चित्तमात्मन्येवावतिष्ठते। निःस्पृहः सर्वकामेभ्यो युक्त इत्युच्यते तदा।।6.18।।yadā viniyataṁ chittam ātmanyevāvatiṣhṭhate niḥspṛihaḥ sarva-kāmebhyo yukta ityuchyate tadāशब्दों का अर्थyadā—when; viniyatam—fully controlled; chittam—the...
Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 17

श्लोक 17 - Verse 17युक्ताहारविहारस्य युक्तचेष्टस्य कर्मसु। युक्तस्वप्नावबोधस्य योगो भवति दुःखहा।।6.17।।yuktāhāra-vihārasya yukta-cheṣhṭasya karmasu yukta-svapnāvabodhasya yogo bhavati duḥkha-hāशब्दों का अर्थyukta—moderate; āhāra—eating; vihārasya—recreation; yukta cheṣhṭasya karmasu—balanced in...
Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 16

श्लोक 16 - Verse 16नात्यश्नतस्तु योगोऽस्ति न चैकान्तमनश्नतः। न चातिस्वप्नशीलस्य जाग्रतो नैव चार्जुन।।6.16।।nātyaśhnatastu yogo ’sti na chaikāntam anaśhnataḥ na chāti-svapna-śhīlasya jāgrato naiva chārjunaशब्दों का अर्थna—not;...
Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 15

श्लोक 15 - Verse 15युञ्जन्नेवं सदाऽऽत्मानं योगी नियतमानसः। शान्तिं निर्वाणपरमां मत्संस्थामधिगच्छति।।6.15।।yuñjann evaṁ sadātmānaṁ yogī niyata-mānasaḥ śhantiṁ nirvāṇa-paramāṁ mat-sansthām adhigachchhatiशब्दों का अर्थyuñjan—keeping the mind absorbed in...
Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 14

श्लोक 14 - Verse 14प्रशान्तात्मा विगतभीर्ब्रह्मचारिव्रते स्थितः। मनः संयम्य मच्चित्तो युक्त आसीत मत्परः।।6.14।।praśhāntātmā vigata-bhīr brahmachāri-vrate sthitaḥ manaḥ sanyamya mach-chitto yukta āsīta mat-paraḥशब्दों का अर्थpraśhānta—serene; ātmā—mind;...
Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 13

श्लोक 13 - Verse 13समं कायशिरोग्रीवं धारयन्नचलं स्थिरः। संप्रेक्ष्य नासिकाग्रं स्वं दिशश्चानवलोकयन्।।6.13।।samaṁ kāya-śhiro-grīvaṁ dhārayann achalaṁ sthiraḥ samprekṣhya nāsikāgraṁ svaṁ diśhaśh chānavalokayanशब्दों का अर्थsamam—straight; kāya—body; śhiraḥ—head;...
Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 12

श्लोक 12 - Verse 12तत्रैकाग्रं मनः कृत्वा यतचित्तेन्द्रियक्रियः। उपविश्यासने युञ्ज्याद्योगमात्मविशुद्धये।।6.12।।tatraikāgraṁ manaḥ kṛitvā yata-chittendriya-kriyaḥ upaviśhyāsane yuñjyād yogam ātma-viśhuddhayeशब्दों का अर्थtatra—there; eka-agram—one-pointed; manaḥ—mind; kṛitvā—having made; yata-chitta—controlling the...
Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 11

श्लोक 11 - Verse 11शुचौ देशे प्रतिष्ठाप्य स्थिरमासनमात्मनः। नात्युच्छ्रितं नातिनीचं चैलाजिनकुशोत्तरम्।।6.11।।śhuchau deśhe pratiṣhṭhāpya sthiram āsanam ātmanaḥ nātyuchchhritaṁ nāti-nīchaṁ chailājina-kuśhottaramशब्दों का अर्थśhuchau—in a clean; deśhe—place; pratiṣhṭhāpya—having...
Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 10

श्लोक 10 - Verse 10योगी युञ्जीत सततमात्मानं रहसि स्थितः। एकाकी यतचित्तात्मा निराशीरपरिग्रहः।।6.10।।yogī yuñjīta satatam ātmānaṁ rahasi sthitaḥ ekākī yata-chittātmā nirāśhīr aparigrahaḥशब्दों का अर्थyogī—a yogi; yuñjīta—should...
Bhagavad Gita

अध्याय 6 – श्लोक 9

श्लोक 9 - Verse 9सुहृन्मित्रार्युदासीनमध्यस्थद्वेष्यबन्धुषु। साधुष्वपि च पापेषु समबुद्धिर्विशिष्यते।।6.9।।suhṛin-mitrāryudāsīna-madhyastha-dveṣhya-bandhuṣhu sādhuṣhvapi cha pāpeṣhu sama-buddhir viśhiṣhyateशब्दों का अर्थsu-hṛit—toward the well-wishers; mitra—friends; ari—enemies; udāsīna—neutral persons; madhya-stha—mediators; dveṣhya—the envious;...